Nedávno jsem přemýšlel o tom, co vede největší světové vůdce a všeobecně lidi k tomu, aby se vedly války o území a různé jiné blbosti jako je rasa a podobně. Stejně, proč se do toho srát, když stejně tady moc dlouho (v porovnání s tím jak dlouho už tu lidstvo je a bude) nebudem. Stejně, celý svůj život se budu snažit o to, abych se dostal k moci nad co nejvíce lidmi a stejně si toho moc neužiju. Kdyby se každý staral prva o sebe a ne o nějaký "vyšší cíl" tak by bylo všem dobře. Co z toho mám že budu vládnout milionům lidí a na sebe nebudu mít čas. Takoví lidé by měli mít podle mě trošku víc "v piči". Ti co mají aspoň trošku v piči se mají nejlíp, vždyť ke štěstí člověku stačí tak málo. Láska, střecha nad hlavou, rodina, něco na zakousnutí a ubírání se filosofickým směrem mamvpičismem. Od přemýšlení nad tímhle tématem jsem plynule přešel na rozvíjení mamvpičismu.
Mamvpičismus ale není uplné odproštění se od všeho, neusilování o sebezdokonalení či zanedbávání povinností. Ba je zásadně proti tomu aby člověk na všechno sral. Mfpsmus je odproštění se od maličkostí které člověku znepříjemňují každodení život. Každý ví o co se jedná a každý má nějakou svoji maličkost která mu ten život znepříjemňuje. Člověk který má v piči pak má pozitivní vliv i na své okolí, ale hlavní účinek pozoruje na sobě.
Víc o mamvpičismu v dalších článcích, neboť je pozdě a mě se chce spat.
Žádné komentáře:
Okomentovat