Milý deníčku. Myslím si, že mě chtějí změnit.

Už ani nevím kdy to začalo. Nenápadné otázky jako: "Nechceš jít na zubaře? Víš kolik takový zubař vydělává?" nebo "Nechceš si radši založit nový mejl s rozumným jménem, když posíláš přihlášku na výšku?" nebo "Nechceš si koupit takovou mikinu? Takové jsou teďka v módě." nebo "Proč si dáváš salám na ru krupici?" nebo "Prosimtě, to nemůžeš, co by na to řekli lidi?" nebo "Vy nechcete ten tarif za 250 měsíčně a mobil za korunu k tomu?" nebo "Proč kouříš? Vždyť je to nezdravé." nebo "Co to máš na hlavě?" a tak dál.

Právě s narážkami na mě vlasy se setkávám v této době nejčastěji (čím to bude?). Zjistil jsem, že je několik skupin lidí. Nejdůležitější jsou asi tyto.

Ti, co vám řeknou, že se jim to líbí. (těch si vážím)
Ti., co vám řeknou, že se jim to nelíbí (těch si vážím)
Ti, co vám neřeknou, že se jim to nelíbí, ale řeknou to někomu jinému (těch si nevážím. pohrdám.)

Pak jsou tady další skupiny lidí, kterým je to buď jedno, nebo se jim to líbí a nic neřeknou, nebo se jim to nelíbí a nic neřeknou. Na tyto lidi jsem si zatím neudělal názor.

A proč mám teda takové vlasy jaké mám? Cítím se dobře. To je myslím postačující důvod. Ale pokud to někomu nestačí, tak přidám. Inspirují mě, pomáhají mi odhalovat některé lidské vlastnosti, rád si je točím kolem prstu, mám rád vítr ve vlasech a hlavně jsou to moje vlasy. Přirozené.

Pokaždé, když se přizpůsobíte tomu, co po vás vyžaduje někdo jiný, tak ztratíte kousek sebe. Pokud tím co děláte neohrožujete bezpečnost někoho jiného, neměl by ani on ohrožovat váš vývoj.