pondělí 25. června 2018

Tváří v tvář zázraku

Nejhorší je, když jste ateista a stane se vám zázrak. Nebo alespoň něco hodně nepravděpodobného. Například když u stopování pronesete větu: "Jestli tady tohle auto nezastaví, tak už nikdy nevkročím do kostela," načež tomu autu, co už vás skoro minulo, začne blikat blinkr a zastaví. Co pak s tím?

Shodou okolností se mi přesně tady tohle stalo. Bylo by opravdu jednoduché v tento okamžik dělat unáhlené závěry - zavolejte do novin, bůh existuje, už se nemusíme hádat. Ale ne, s tímto vysvětlením se není možné smířit.

Nepopírám - když ten řidič hodil blinkr, tak mi přejel mráz po zádech a zapomněl jsem polsky. Jediný šrám na kráse této situace je ten, že řidič nejel našim směrem. Takže BOHUžel, i navzdory zázraku jsme zůstali stát na místě. To nám však umožnilo situaci lépe rozebrat a udělat pár pokusů.

Proč se tedy nejedná o zázrak?

1. Na tom místě jsme stáli už asi dvě a půl hodiny. Není proto divu, že jsem se obrátil na víru (i když ze srandy). 

2. Ten řidič by zastavil, i kdybych pronesl větu "Jestli tady tohle auto nezastaví, tak jsem Arnold Schwarzenegger," nebo "Jestli tady tohle auto nezastaví, tak půjdu domů pěšky." Slova nemění realitu (v nějakých případech ano, ale ne v tomto smyslu).

3. Ten řidič jel podezřele pomalu, takže je dost možný, že můj chorý mozek toho využil. Neřekl jsem to přece na auto, které projíždělo stovkou.

4. Při dalším stopování jsme provedli kvantitativní výzkum s neprůkaznými závěry. Ani jedno z dalších padesáti aut nezastavilo na pronesení původní věty, ani na žádnou z její variací (např. Jestli tady tohle auto nezastaví, tak se už nikdy nepomodlím.) 

5. Bůh se nenechal vyhecovat ani při použití věty "Jestli existuje bůh, tak se rozevřou mraky a bude na nás svítit Slunce (bylo pod mrakem a foukalo).


Jistě, správný věřící by mohl namítnout, že bůh (Bůh) se nemusí účastnit empirického výzkumu nějakého Tomáše a Tomášovi to jednou musí stačit. Tak aby bylo jasno - není to poprvé, co se mi něco podobného stalo (i když ne s téměř nulovou odezvou), a určitě nejsem jediný, kdo podobný zážitek má. A být trochu víc pověrčivý, tak už mám tetování Ježíše na rameni. Nemyslím si však, že se nám vyvinul mozek k tomu, abychom se spokojili s takovým zkratkovitým vysvětlením. 

Poznámka pod čarou:
Od dané události jsem do kostela vkročil - sice z důvodu turismu - ale vkročil.

Kostel na Ukrajině, ve kterém jsem nebyl

Žádné komentáře:

Okomentovat