Nejzáludnější argumentační klam

Delší dobu přemýšlím nad tím, kterých argumentačních klamů je nejtěžší se vyvarovat. Nevím, jestli mnou zvolený klam by byl absolutní vítěz této soutěže, ale určitě by se umístil na bedně. Zvolil jsem argument z autority, tedy odvolávání se na autoritu někoho (něčeho), jehož podpora má sloužit jako důkaz pro naše tvrzení. Příklady najdeme snad v každé oblasti života – doma, ve škole, v politice, ve vědě, v náboženství, v televizi… Jak s ním tedy naložit a jak nebezpečný je?

Než se pustíme do dalšího zkoumání, rád bych poskytl pár příkladů tohoto klamu.

1) Richard Dawkins, evoluční biolog a jeden z největších expertů na dané téma říká, že evoluce je skutečná. Tudíž evoluce je skutečná. ¹

 2) More doctors smoke Camel than any other cigarette! ² (reklama na Camelky)

3) 99% klimatologů se shoduje, že globální oteplování je způsobeno aktivitou člověka. Tím pádem musíme nastavit regulace pro spalování fosilních paliv.

4) Krashen (85, 2005) ve své knize tvrdí, že čtení je nejlepší způsob, jak zlepšit jazykové dovednosti.

5) Vraždit lidi je špatné, píše se to totiž v Bibli.

Sami vidíte, že tento argument má velkou rozmanitost použití. Zajímavější však je, že pravdivost závěru tvrzení tím kolikrát není nějak vážně narušena. Asi bych se musel hodně snažit, abych vyvrátil závěr, že vraždit je špatné, nebo že evoluce je skutečná. Problém však je v postupu, díky kterému jsme k tomu závěru přišli. Vraždění je špatné například kvůli jeho dopadu na jedince a společnost, zatímco evoluce je pravdivá kvůli obrovskému kopci vědeckých důkazů nahromaděných za desítky let.

Důvěřuj, ale prověřuj

Jedna z výhod tohoto klamu je, že dokáže ušetřit spoustu času – pokud je použit správně a všechny strany jsou si toho vědomy. Je přirozené spolehnout se na názor odborníka, který strávil 30 let výzkumem daného problému. Ohledně svého auta budu raději následovat doporučení mechanika, než pekaře. Budu věřit lékařům, že kouření je škodlivé, protože se zabývají lidským tělem velmi… počkat, dost dobře si pamatuji tu reklamu ze začátku tohoto článku. Jak je to možné?

Jak asi cítíme, důvěryhodnost autority je vyšší, když se pohybuje ve své specializaci. To samo o sobě však neznamená nic. Pokud je chybná například metodologie výzkumu, na který se autorita odkazuje, pak bude logicky i jeho závěr chybný. Máme však jako laici čas na to kontrolovat všechny výzkumy? Rozhodně ne. Máme čas kontrolovat alespoň nějaké? Určitě ano. Proto je důležité vybírat si bitvy, které můžeme vyhrát. Ideálně ty, které mají dopad na náš život, nebo na kterých zakládáme svá jednání.

Mě nebude nějaký mlaďoch poučovat, já stojím za katedrou už 25 let

Je velmi pravděpodobné, že jste se s variací tohoto výroku už setkali. Znamená to, že váš argument by neměl být brán v potaz, protože nemáte dostatek zkušeností na dané téma (nejste autorita). Opět připomínám, že závěr tvrzení, který je tímto výrokem podporován nemusí být nutně nepravdivý. Jde pouze o způsob, jak k němu člověk přišel.  Asi nejlepším řešením v takové situaci je upozornit druhého na to, že pokud chce vést plodnou debatu, měl by vyvracet přímo tvrzení, a ne zkoumat autoritu pronášejícího. Pokud to nezabere, je nejlepší rozhovor ukončit.

Ukazuje to však na další problém. Existují témata, na které má názor „každý“. Tam patří třeba školství (každý chodil do školy), politika, sport… Je tedy pravděpodobné, že ohledně těchto témat budeme diskutovat s různorodým publikem a tím pádem nezbytně s lidmi, kteří mají často zkratkovitá řešení, které člověk s trochou zkušeností lehce zavrhne. Pokud se tedy člověk expert dostane po padesáté do stejné debaty, je pochopitelné, že se z frustrace obrátí k tomuto argumentu. Ani tohle však neospravedlňuje jeho použití.

Autorita ve vědě

Věda by měla být z principu protiautoritářská, respektive nejvyšší autorita by měly být důkazy samy. Jenže – jsou různé typy vědních oborů. Obecně by se dalo říci, že čím exaktnější věda, tím menší potřeba autority. Na tomhle místě bych rád parafrázoval Noama Chomského, který se k tomuto tématu vyjadřoval (odkaz na originál je na konci).

Ve svém životě jsem se dotkl mnoha vědních oborů. Například matematickou lingvistiku i bez toho, abych prošel nějakým výcvikem. Často jsem byl zván přednášet na univerzity a nikdo nezpochybňoval moji autoritu na dané téma mluvit. Mí posluchači chtěli pouze vědět, zda mám pravdu, či ne. Na druhou stranu, v diskuzích ohledně společenských problémů se tohle děje velmi často. Je to podivuhodné – když mluvím o matematice a fyzice, lidi zajímá to, co říkám, a ne moje kvalifikace. Ale aby člověk mohl mluvit o společenské realitě, musí nejdříve mít tu správnou kvalifikaci, obzvlášť když mluvíte mimo akceptovaný myšlenkový rámec.

Obecně řečeno, čím bohatší je intelektuální základ oboru, tím menší je potřeba kvalifikace a větší důraz na obsah sdělení.

Shrnutí

O argumentu z autority by se dalo psát ještě dlouho, ale já to ukončím tady. Co si tedy odnést?

•  Buďme si vědomi nebezpečí, které tento argument přináší a používejme ho jen v případě, kdy jsme obeznámeni s detaily
• Rozebírejme výroky samotné, ne osobu, která je vynáší
• Upozorněme druhého, když se soustředí na nás, a ne na to, co říkáme
• Buďme náročnější na důkazy ve věcech, které se nás bezprostředně týkají
• Pravdivost tvrzení nemusí být tímto klamem poškozena. Problém je ve zkratkovitosti myšlení
• Lpění na kvalifikaci jako podmínce se k něčemu vyjádřit je varovný signál

Zdroje

¹ https://www.logicallyfallacious.com/tools/lp/Bo/LogicalFallacies/21/Appeal-to-Authority

² https://noharmspilt.com/2016/01/12/smoking-cigarettes/

Noam Chomsky - https://sciblogs.co.nz/open-parachute/2012/01/03/the-argument-from-authority-or-lack-thereof/